Freitod - Der unsichtbare Begleiter

"Freitod i přes zmíněná negativita logicky navazují na předešlé "Regenjahre", doplňují jej a i přes fakt, že je "Der unsichtbare Begleiter" o kapku méně zdařilým počinem, nedělají depressive black metalové scéně ostudu. Předkládají kvalitní písně s pro kapelu typicky silnými melodiemi a vokály."7/10

Německo a Rakousko – dvě země, dvě vlivné post/depressive blak metalové scény, množství kvalitních jmen, reprezentujících obě národnosti po celém světě. Zatímco v Rakousku si žíly podřezávají asi nejvíce zvuční Harakiri for The Sky (vydali nové album „III: Trauma“), Anomalie či Selbstentleibung, v Německu si přes větve stromů provaz hází taková Agrypnie, Heretoir nebo mnou právě rozebíraní Freitod. Nejzajímavější na tom všem je propojení všech zmíněných těles ohledně těsných spoluprací a jistě i kamarádství.

Řady Freitod tvoří dvě žalem postižené duše - G. Eisenlauer (čistý zpěv, kytara) a R. Seyferth (skřek, bicí). Koncertní sestavu doplňují: B. Stieglmaier (basa), Lars Lüttge - (kytara) a O. Heide (bicí). Freitod započali svou psychickou terapii pomocí muziky dvěma demy "Hoffnungslos…" a "…einst tiefe Wunden…“, první dlouhohrající deska vyšla roku 2010 a její hudební obsah se skrýval pod názvem "Nebel der Erinnerungen". Zde se však podepsala prozatímní snaha nalézt svůj neobjevený výraz a muzikantský um. Debutová fošna na mě do dnešních dnů působí jako nevýrazná šeď, bez sebemenšího nápadu a zajímavosti. 

Freitod se projevili jako kapela, objevující své skryté schopnosti až s nadcházejícím dílem "Regenjahre", s nímž undergroundovému světu představili, dá se říci i na přesycený trh, originální rukopis, zaznamenávající své žalostné notové znaky výraznou melodikou, zaměřením se na intenzitu sdělení a také originálním dvoj – zpěvem (čistý/skřek v Němčině). Nové album "Der unsichtbare Begleiter" se na scéně vyskytlo zcela nečekaně, bez větší propagace. Pokračuje přesně tam, kde duo poutníků krajin lidské mysli skončilo, zda je to dobře, či špatně je už na vás.

Tklivé melodie jdoucí ruku v ruce s chytlavostí tvořené kytarovou linkou G. Eisenlauera opět tlačí skladby kupředu s údernou rytmickou bicí sekcí R. Seyfertha. Tak jako v minulosti, ani zde Němci nesází na nějaké technické onanie, či pokusy o progresi. Jde o sdělení poselství o svých bolístkách, podávaným jednoduchou, avšak účinnou hudbou, mířící přímo na srdce. Hudba Freitod mi melodikou připomíná neurvalejší Selbstentleibung, ti jsou však agresivnější, Freitod naopak uhlazenější. Avšak občasné až punk/heavy prvky jsou zde všudypřítomné, stejně jako u rakouských kolegů (Freitod občas nasadí i melancholické, do rocku zbarvené pasáže). Němci disponují obdivuhodným citem pro silné melodie. Ten působí v tomto případě vzezřením dvousečné zbraně. Narážím na fakt, že Freitod se svým albem "Regenjahre" nasadili laťku příliš vysoko, a tak "Der unsichtbare Begleiter" nedosahuje kvalit předešlé kolekce skladeb (jednoduše melodie nejsou tak výrazné jako dříve, a tak máte pocit, že posloucháte to samé co dříve, jen ve slabší verzi).

Freitod i přes zmíněná negativita logicky navazují na předešlé "Regenjahre", doplňují jej a i přes fakt, že je "Der unsichtbare Begleiter" o kapku méně zdařilým počinem, nedělají depressive black metalové scéně ostudu. Předkládají kvalitní písně s pro kapelu typicky silnými melodiemi a vokály. Uvidíme, která deska bude u fanoušků bodovat více, "III: Trauma" od Harakiri for the Sky, či tato? Popravdě o Harakiri mohu napsat to samé, co o nyní recenzovaných Freitod. 

Tracklist:

1. Unter schwarzen Wolken

2. Die falsche Krankheit

3. Der unsichtbare Begleiter

4. Zerrissen

5. Mirta

6. Die Zeit heilt keine Wunden

7. …und am Ende war das Nichts (Abwärts II) 

Sestava

G. Eisenlauer - kytara, basa, čisté vokály

R. Seyferth - bicí, extrémní vokál

Label: Ván Records

Žánr: Post - depressive black metal

Národnost: Německo

Hodnocení: 7/10 
Hudební ukázka: "Mirta"